Recyklace papíru - vše o recyklaci a výrobě papíru. Ekologie a papírové tašky.

Z čeho se vyrábí papírové tašky?

Základní surovinou pro výrobu papíru jsou papírenská (celulózová) vlákna, která se získávají z rostlin. V Evropě zejména z jehličnatých a listnatých dřevin, ale jinde ve světě se používají např. vlákna z cukrové třtiny, bavlníku, konopí, lnu apod. Těmto vláknům se říká primární a získávají se energeticky náročným způsobem. Česká výroba např. závod Štětí, dříve Paskov, a největší světoví výrobci primárních vláken jsou např. Chile, Uruguayi. Takže pro výrobu papíru jsou vždy potřeba vlákna získaná z rostlin.

Kromě vláken obsahuje papír plnidla, klížidla a další příměsi, záleží na druhu papíru a účelu použití. Existují desítky druhů papíru, které se vyrábí, často se výrazně liší svými vlastnostmi, i když základní princip výroby je stejný. Jednotlivé papírny se obvykle specializují na jeden, nebo jen několik druhů papíru.

Jak se provádí recyklace papíru?

Papírenská vlákna mají tu výhodu, že se dají použít opakovaně (dají se recyklovat). Opakovaně použitá vlákna se nazývají sekundární a získávají se recyklací v papírnách tzv. mokrým rozvlákněním. Rozvlákňovač je možné přirovnat k velkému mixéru, ve kterém se točí rotor a postupně se do vody přidává sběrový papír.

Působením mechanických sil a vody dojde k rozpadu papíru – rozvláknění a vznikne suspenze, ve které kromě vláken jsou i plnidla a další součást papíru, ale i nežádoucí příměsi. V případě sběrového papíru z domácností to mohou být kancelářské sponky, plastová okénka, lepící pásky a další součásti papírových výrobků. Některé se rozpustí, některé zůstanou v pevné podobě. Aby bylo možné sekundární vlákna opakovaně použít, je třeba se nežádoucích nečistot zbavit, takže za rozvlákňovačem existuje systém třídičů, což jsou stroje, které se různými metodami snaží oddělit vlákna od nečistot. Na tom, jak jsou třídiče účinné záleží, jaké typy papíru může papírna recyklovat.

Na konci celého procesu jsou sekundární vlákna, která se opětovně použijí do výroby a nečistoty (výmět), kterého se papírna musí zbavit, nejčastěji na skládce, nebo v cementárnách jako alternativní palivo.

Kolikrát lze použít jednou vyrobené papírové vlákno?

Každým rozvlákněním se původně primární vlákno o něco málo zkrátí a cca po sedmi opakováních je tak krátké, že se nezachytí na papírenském sítě a odteče s odpadní vodou. Takže když se mluví o tom, že papír je recyklovatelný cca 7 x, nemyslí se tím nějaký konkrétní výrobek, ale jedno jediné papírenské vlákno, které se původně vyrobilo z rostliny.

Jak se vyrábí papír?

Výroba papíru probíhá tak, že se směs vláken, pojiv, plnidel, vody a dalších přísad nanáší na síto, které je tvořeno nekonečným pásem, který se pohybuje mezi válci a tím se ze směsi vytlačuje voda, materiál se postupně suší, hladí a na konci procesu se navíjí na roli. Z role papíru je možné vyrábět jakékoliv výrobky, sešity, lepenku, sáčky, tašky, ale to je až následná výroba.

Speciální je výroba ručního papíru, kdy se papírovina nenanáší na nekonečné síto, ale na síto v rámu – vyrábí se ruční archový papír.

Papírna se musí rozhodnout z jakých vláken bude papír vyrábět. Jestli z primárních, která jsou velice kvalitní, ale mohou být také velmi drahá, nebo jestli bude používat i sekundární vlákna a v jaké míře. Sekundární vlákna jsou z principu méně kvalitní, ale mohou být levnější.

Je málo papíren, které vyrábějí pouze z primárních vláken a zároveň je málo papíren, které vyrábějí ze 100% ze sekundárních vláken. Většina papíren používá různý podíl primárních a sekundárních vláken, záleží na druhu papíru, který vyrábí. Pokud je potřeba některý parametr zlepšit, použije se více primárních vláken, pokud je třeba výrobu zlevnit, použije se více sekundárních. Takže ve většině papíru je nějaký podíl recyklovaných vláken a nějaký podíl primárních. Zároveň se nedá určit, jestli se jedná o vlákna recyklovaná jednou, dvakrát, …šestkrát. Obvykle jsou přítomna všechna, ale je to parametr, který se nesleduje.

Sleduje se pevnost papíru v různých směrech, barevnost, schopnost odolávat vodě, mastnotě, přijímat barvu atp.

Takže obecně se dá říct, že papír je buď 100% z primárních vláken, nebo je 100% ze sekundárních vláken, nebo obsahuje různé podíly vláken primárních a sekundárních, ale u nich se nikdy nedá říct, kolikrát byla recyklována, protože obvykle jsou přítomna všechna.

Jak se vyrábí kartonové obaly na vajíčka?

Speciální výrobou je tzv. nasávaná kartonáž, tj. obaly na vajíčka, elektroniku, některé léky apod. I zde platí, že příprava papíroviny je stejná jako v klasické papírně, ale papírovina se nenanáší na síto, ale ukládá do forem, ze kterých se následně podtlakem vysaje voda a následně se vysuší. Tak vznikne uvedený výrobek, výhodou této metody je skutečnost, že se využijí i velmi krátká vlákna, která by se na běžném papírenském sítě již nezachytila.

Takže o papírových výrobcích se dá mluvit jen že jsou:

• buď z opakovaně recyklovatelného materiálu - papír je opravdu recyklovatelný.
• nebo je z obnovitelných zdrojů - vlákno se vždy na počátku musí získat vlákno z rostlin, které jsou obnovitelné.
• Obsahuje recyklovaný papír v případě, že je vyroben jak z primárních, tak sekundárních vláken,
• nebo že je ze 100% z recyklovaného papíru, pokud obsahuje jen sekundární vlákna. Ale to vždy ví jen výrobce papíru, ze kterého je výrobek vyroben.

Co je ekodesign?

Jak již bylo uvedeno, papírů je mnoho druhů, používají se i na složité výrobky a přestože papír sám o sobě je recyklovatelný, může být součástí výrobků, které jeho recyklaci komplikují. Proto se vydávají doporučení pro ekodesign, jak konstruovat obaly a výrobky tak, aby byly dobře recyklovatelné.

Co ztěžuje recyklaci papírových obalů? Jak konstruovat papírové obaly?

Papírové obaly by měly být konstruovány s ohledem na hlavní recyklační kapacity, tj. papírny. V nich probíhá recyklace ve vodním prostředí, a všechny kontaminanty se uvolňují do technologických vod. Obaly by proto neměly obsahovat žádné látky, které není možné standardními procesy z vody odstranit, jako jsou např. BPA, migrující látky, kovy a podobně.

Dalším problémem jsou jiné látky ve vodě nerozpustné, které tvoří shluky, pevné částice, např. některé druhy lepidel. Pro prostředí papíren jsou problémem také pevné látky, které mohou ucpávat síta, nebo potrubí a čerpadla, jako jsou plastové a kovové folie, pásky, víčka atd. Pokud jsou tyto materiály rozmělněny, nedaří se je optimálně separovat a mohou kontaminovat recyklát – recyklovaný papír.

Jako kontaminant působí zbytky potravin, které mohou způsobit rozvoj plísní, degradaci vláken, případně kontaminaci recyklátu sporami plísní.

Misky na hotová jídla vyrobená z jednoletých rostlin (termoboxy) je možné považovat za recyklovatelné pouze v případě, když neobsahují zbytky potravin. Stejný přístup platí pro papírové misky pod maso.

Jaký papír lze považovat za recyklovatelný?

• Papír by měl obsahovat pouze vlákna z dřevin, v Evropě zatím není dostatečně prozkoumaná možnost recyklace vláken z jiných rostlin.
• Papír by neměl mít úpravu „pevnost za mokra“, která brání rozvláknění
• Papír by neměl mít žádný plastový povlak bránící pronikání vlhkosti
• Papír by neměl být barven „ve hmotě“ případně pouze barvami doporučenými EuPIA
• Potisk by měl být co nejmenší, barvami podle EuPIA, zejména by neměly být použity barvy obsahující migrující minerální oleje (zejména offsetový tisk), krvácející barvy, nebo metalické barvy.
• Etikety a štítky by měly být vyrobeny z papíru nepevného za mokra, aby mohly být recyklovány s obalem.
• Lepidla na etikety nesmí vytvářet shluky (stickies), nebo pěnu, musí být optimálně vodou ředitelná nebo vodou rozpustná. Nevhodné jsou hotmelty.
• Ostatní součásti obalu by měly být opět z papíru, nevhodné jsou plastové, kovové nebo textilní součásti. Pokud musí být součástí obalu, musí být spotřebitelem snadno oddělitelná.

 Všechno ostatní může recyklaci různou měrou komplikovat.

Je papírová taška ekologická?

Papírová taška je vyrobena z přírodního, obnovitelného a recyklovatelného materiálu, bez obsahu nežádoucích látek, plastů, kovů apod.

Je vhodné ji opakovaně používat a až doslouží je dobré ji odložit do tříděného sběru a bude zrecyklovaná. Ale platí, že by neměla být vlhká, nebo plesnivá. Teoreticky lze doporučit i její kompostování, v případě, kdy bude dodavatel garantovat, že neobsahuje žádné škodlivé látky.